DVOUHRA
1. DVOREC
Dvorec je obdélník 23,77 m dlouhý a 8,23 m široký. Uprostřed je
předělen sítí zavěšenou na provaze nebo na kovovém laně o průměru
maximálně 0,8 cm. Jeho konce jsou buď upevněny na horní ploše nebo
vedeny přes horní plochu dvou sloupků, které mají průřez buď čtvercový
o straně nejvýše 15 cm, nebo kruhový o průměru nejvýše 15 cm. Tyto
sloupky mohou přesahovat zavěšené lano sítě nejvýše o 2,5 cm. Středy
sloupků jsou na každé straně vzdáleny 0,914 m od čáry ohraničující
dvorec. Sloupky musí být tak vysoké, aby provaz nebo kovové lano
vedené přes jejich horní plochu byly 1,07 m nad zemí.
Jestliže se kombinovaného dvorce pro čtyřhru (viz pravidlo 34) a pro
dvouhru se sítí pro čtyřhru použije pro dvouhru, musí být síť
podepřena ve výši 1,07 m dvěma sloupky, zvanými tyčky pro dvouhru,
které mají průřez buď čtvercový o straně nejvýše 7,5 cm, nebo kruhový
o průměru nejvýše 7,5 cm. Jejich středy jsou na každé straně vzdáleny
0,914 m od čáry ohraničující dvorec pro dvouhru.
Síť musí být napjata tak, aby zcela vyplňovala plochu mezi oběma
sloupky, a musí mít oka tak malá, aby jimi míč nemohl projít. Výška
sítě uprostřed je 0,914 m, ve středu je síť stažena zcela bílým
popruhem širokým nejvýše 5 cm.
Provaz nebo kovové lano a horní okraj sítě jsou potaženy z obou stran
zcela bílou páskou širokou nejméně 5 cm a nejvýše 6,35 cm. Na síti, na
popruhu, na pásce a na tyčkách pro dvouhru nesmí být reklamy.
Čáry, které ohraničují kratší strany dvorce, se nazývají základní
čáry, čáry ohraničující delší strany dvorce se nazývají podélné čáry.
Ve vzdálenosti 6,40 m od sítě jsou rovnoběžně se sítí čáry pro podání.
Prostor po obou stranách sítě mezi čarami pro podání a podélnými
čarami je rozdělen na dvě poloviny, zvané pole pro podání, střední
čarou pro podání, která musí být 5 cm široká a je uprostřed mezi
podélnými čarami a rovnoběžná s nimi. Každá základní čára je
rozdělena v myšleném prodloužení střední čáry čarou 10 cm dlouhou a
5cm širokou, vyznačenou ze základní čáry kolmo dovnitř dvorce a zvanou
střední značka. Všechny ostatní čáry musí být nejméně 2,5 cm a nejvýše
5 cm široké, kromě základní čáry, která může být široká nejvýše 10 cm.
Všechny rozměry se počítají k vnějšímu okraji čar. Všechny čáry musí
být stejné barvy. Jsou-li na zadní straně dvorce umístěny reklamy nebo
jiná sdělení, nesmějí být bílé nebo žluté barvy. Světlé barvy lze
použít jen tehdy, nebude-li rušit vidění hráče.
Jsou-li reklamy umístěny na židlích čárových rozhodčích sedících na
zadní straně dvorce, nesmí být bílé nebo žluté barvy. Světlé barvy lze
použít jen tehdy, nebude-li to rušit vidění hráče.
Poznámka 1: Pro utkání Davis Cupu, Fed Cupu a pro oficiální
mistrovství Mezinárodní tenisové federace jsou stanoveny specifické
požadavky týkající se volného prostoru za základní čarou po stranách,
které jsou uvedeny vpravidlech těchto soutěží.
Poznámka 2: Na úrovni klubových a rekreačních soutěží má být za každou
základní čarou volný prostor nejméně 5,5 m a po stranách nejméně 3,05
m.
2. STÁLÁ ZAŘÍZENÍ DVORCE
Stálá zařízení dvorce zahrnují nejen síť, sloupky, tyčky pro dvouhru,
provaz nebo kovové lano, popruh nebo pásku, nýbrž také, pokud na
hřišti jsou, zadní a postranní ohrazení, ochozy, tribuny, pevná nebo
pohyblivá sedadla a židle kolem dvorce a všechny ostatní náležitosti
kolem dvorce a nad ním. Ke stálému zařízení dvorce se počítají i osoby
sedící na židlích a na sedadlech kolem dvorce, hlavní rozhodčí,
rozhodčí u sítě, rozhodčí pro chyby nohou, rozhodčí na čarách a
sběrači míčů, pokud jsou na určených místech.
Poznámka: Pro účel tohoto pravidla se pod označením hlavní rozhodčí
rozumí nejen hlavní rozhodčí na empajru, ale i osoby oprávněné
zaujmout místo na dvorci a všechny osoby pověřené tím, aby hlavnímu
rozhodčímu při řízení zápasu pomáhaly.
3. MÍČ
Míč musí mít vnější povrch všude stejný, sestávající z látkového
potahu a který je bílé nebo žluté barvy. Má-li švy, musí být bez
stehů.
Pravidla týkající se míče jsou upřesněna vPříloze I (Předpisy pro
provádění zkoušek předepsaných pravidlem 3). Vodstavci iv) je popsána
velikost, hmotnost má být větší než 56,7 g a menší než 58,5 g.
Míč má mít odskok vyšší než 134,62 cm a nižší než 147,32 cm, pustí-li
se volně na betonový podklad z výše 254,00 cm. Míč musí mít při
zatížení 8,165 kg přední deformaci (deformace I.) větší než 0,559 cm a
menší než 0,737 cm a zadní deformaci (deformace II.) větší než 0,800
cm, a menší než 1,080 cm.
Velikost obou těchto deformací určuje průměr tří samostatných měření
podél tří os míče, přitom se dvě samostatná měření nesmí od sebe lišit
o více než 0,076 cm.
Ke hře v nadmořské výšce nad 1219 m mohou být použity dva následující
typy míčů: první typ míče je totožný s výše popsaných typem a kromě
toho, že míč má mít odskok vyšší než 121,92 cm a nižší než 134,62 cm,
má vnitřní tlak větší než vnější tlak. Tento typ míče je všeobecně
znám jako míč pod tlakem.
Druhý typ míče je totožný s výše popsaným typem a kromě toho, že míč
má mít odskok vyšší než 134,62 cm a nižší než 147,32 cm, má vnitřní
tlak odpovídající přibližně vnějšímu tlaku. Míč má být skladován před
použitím po dobu šedesáti dnů nebo déle v nadmořské výšce místa
pořádaného turnaje. Tento typ míče je všeobecně znám jako míč nulového
tlaku nebo jako beztlakový míč.
Všechny zkoušky odskoků, rozměrů a deformací se provádějí podle
pravidel uvedených v příloze I.
Mezinárodní tenisová federace rozhodne o tom, zda míč nebo jeho
prototyp vyhovuje všem uvedeným podmínkám a zda je způsobilý ke hře.
Tato rozhodnutí může učinit z vlastní iniciativy nebo na žádost
kterékoli strany, která má na věci oprávněný zájem, tedy hráče,
výrobce nebo národního svazu a jeho členů. Tato rozhodnutí a jejich
výklady musí být v souladu s Přehledem usnesení Mezinárodní tenisové
federace, jehož výtisk lze obdržet od této federace.
Poznámka: Všechny míče, které budou použity vturnajích hraných podle
pravidel tenisu, musí být uvedeny na oficiálním seznamu míčů
schválených ITF, který vydává Mezinárodní tenisová federace.
4. RAKETA
Pravidla tenisu nedovolují hrát s raketami, které nevyhovují těmto
podmínkám:
a) úderová plocha rakety musí být rovná a tvoří ji struny střídavě
propletené nebo svázané v místech křížení a připojené k rámu rakety.
Povrch výpletu je jednotný a hustota strun ve středu rakety nesmí být
menší než na ostatní ploše. Raketa musí být vyrobena a vypletena tak,
aby herní vlastnosti byly stejné na obou stranách.
Na strunách nesmí být připevněny žádné předměty a výstupky kromě těch,
které slouží výhradně k účelům
preventivní ochrany před opotřebením, před přeložením, před nežádoucím
pohybem strun nebo
nežádoucími vibracemi, jsou přiměřených rozměrů a jsou k tomu účelu
vhodně umístěny,
b) pro profesionální hru platí od 1.ledna 1997 předpis, že rám rakety
s držadlem nesmí mít celkovou délku větší než 73,66 cm. Pro
neprofesionální hru platí od 1.ledna 2000 předpis, že rám rakety s
držadlem nesmí mít celkovou délku větší než 73,66 cm. Do 1.ledna 2000
je maximální délka rakety pro neprofesionální hru 81,28 cm. Rám rakety
nesmí mít celkovou šířku větší než 31,75 cm. Plocha výpletu nesmí mít
celkovou délku větší než 39,37 cm a celkovou šířku větší než 29,21 cm.
c) na rámu rakety a na držadle nesmějí být připevněny žádné předměty a
zařízení kromě těch, které slouží výhradně k účelům preventivní
ochrany před opotřebením, před nežádoucími vibracemi nebo které slouží
k rozložení hmotnosti rakety, jsou přiměřených rozměrů a k tomuto
účelu jsou vhodně umístěny.
d) na rámu rakety, držadle a strunách rakety nesmí být žádné zařízení
umožňující podstatně změnit tvar rakety nebo rozložení hmotnosti ve
směru podélné osy, které by pozměnilo setrvačný pohyb rakety nebo
záměrně změnilo fyzikální vlastnosti takovým způsobem, že by během hry
byl ovlivněn pohyb rakety.
Mezinárodní tenisová federace rozhodne o tom, zda raketa nebo prototyp
vyhovuje výše uvedeným podmínkám a zda je způsobilá ke hře. Tato
rozhodnutí může učinit z vlastní iniciativy nebo na žádost kterékoliv
strany, která má na věci oprávněný zájem, tedy hráče, výrobce nebo
národního svazu a jeho členů. Tato rozhodnutí a jejich výklady musí
být v souladu s Přehledem usnesení Mezinárodní tenisové federace,
jehož výtisk lze obdržet od této federace.
Případ 1. Může být úderová plocha rakety pokryta více než jednou
vrstvou strun ?
Rozhodnutí. Ne. Pravidlo jasně hovoří o jednom povrchu křížem
propletených strun.
Případ 2. Jsou-li struny na více než jedné ploše, je povrch výpletu
považován za jednotný a rovný?
Rozhodnutí. Ne.
Případ 3. Mohou být na strunách rakety umístěna tlumítka vibrací a
pokud ano, na kterém místě?
Rozhodnutí. Ano, tlumítka však mohou být umístěna pouze mimo místo
křížení strun.
Případ 4. Hráči během hry náhle prasknou struny na jeho raketě. Může
za těchto okolností pokračovat s touto raketou ve hře?
Rozhodnutí. Ano.
5. PODÁVAJÍCÍ A PŘIJÍMAJÍCÍ
Hráči stojí proti sobě na protilehlých stranách sítě; hráč, který
první podává míč do hry, se nazývá podávající, druhý hráč přijímající.
Případ 1. Ztrácí bod hráč, který se pokouší o úder a překročí myšlenou
čáru prodlužující síť
a) před úderem,
b) po úderu?
Rozhodnutí. Vžádném z těchto případů neztrácí hráč bod proto, že
překročí tuto myšlenou čáru, pokud nevstoupil do soupeřova pole uvnitř
čar, které je ohraničují (pravidlo 20 e). Zabraňuje-li tím soupeři ve
hře, může se soupeř odvolat k rozhodnutí hlavního rozhodčího podle
pravidel 21 a 25.
Případ 2. Podávající žádá, aby přijímající stál uvnitř čar, které
ohraničují jeho pole. Je to nezbytné?
Rozhodnutí. Není. Přijímající může na své straně sítě stát kdekoliv.
6. VOLBA STRAN A PODÁNÍ
O volbě stran a o právu podávat nebo přijímat v první hře se rozhoduje
losem. Hráč, který vyhrál los, může volit nebo může požádat soupeře,
aby volil
a) podání nebo příjem, v tom případě volí druhý hráč stranu;
nebo
b) stranu, v tom případě volí druhý hráč podání nebo příjem.
Případ 1. Mají hráči právo na novou volbu v případě, že zápas byl
zastaven nebo odložen dříve, než byl zahájen?
Rozhodnutí. Ano. Výsledek losování platí, může však být učiněna nová
volba týkající se podání a strany.
7. PODÁNÍ
Podává se takto: bezprostředně před podáním musí podávající zůstat
stát oběma nohama v klidu za základní čarou (t.j. dále od sítě než je
základní čára) a uvnitř mezi myšleným prodloužením střední značky a
podélné čáry. Podávající potom nadhodí rukou míč do vzduchu
kterýmkoliv směrem a udeří jej raketou dříve než dopadne na zem.
Podání je provedeno v okamžiku, kdy se raketa dotkne míče. Hráč, který
má jen jednu paži, smí k nadhození použít rakety.
Případ 1. Může se podávající ve dvouhře postavit za tu část základní
čáry, která je mezi podélnými čarami pro dvouhru a čtyřhru?
Rozhodnutí. Ne.
Případ 2. Vyhodí-li hráč při podání dva nebo více míčů místo jednoho,
ztrácí podání?
Rozhodnutí. Ne. Míč je neplatný, ale jestliže je hlavní rozhodčí
přesvědčen, že to hráč učinil úmyslně, může postupovat podle pravidla
21.
8. CHYBA NOHOU
Podávající v průběhu podání:
a) nesmí změnit postavení chůzí nebo během, nepatrné pohyby nohou,
které nemění podstatně původní postavení podávajícího se nepokládají
za změnu postavení chůzí nebo během,
b) nesmí se dotknout nohou jiného území, než území za základní čarou
mezi myšleným prodloužením střední značky a podélné čáry.
9. PRŮBĚH PODÁNÍ
a) při podání stojí podávající střídavě na pravé a na levé polovině
dvorce, počínaje pravou v každé hře. Podává-li hráč z nesprávné
poloviny dvorce a nezjistí-li se tato chyba, platí všechny výsledky
hry následující po tomto nesprávném podání nebo po těchto nesprávných
podáních. Nesprávné postavení se však musí opravit ihned, jakmile se
chyba zjistí.
b) při podání musí míč přejít přes síť a dopadnout na zem v poli pro
podání, které leží úhlopříčně proti polovině dvorce, z níž se podává,
nebo musí dopadnout na některou čáru ohraničující příslušné pole
dříve, než je přijímající vrátí.
10. CHYBNÉ PODÁNÍ
Podání je chybné :
a) poruší-li podávající některé ustanovení pravidel 7, 8 nebo 9b;
b) mine-li podávající míč při pokusu o úder;
c) dotkne-li se podávaný míč stálého zařízení (jiného než sítě,
popruhu nebo pásky) dříve než dopadne na zem.
Případ 1. Podávající vyhodí míč do výše jako přípravu k podání, pak se
rozhodne, že jej neudeří a místo toho jej chytne. Je to chyba?
Rozhodnutí. Ne.
Případ 2. Při podání ve dvouhře hrané na hřišti pro čtyřhru se sloupky
pro čtyřhru a s tyčkami pro dvouhru zasáhne míč tyčku pro dvouhru a
potom dopadne na zem ve správném poli pro podání. Je to chyba nebo
neplatný míč?
Rozhodnutí. Při podání je to chyba, protože tyčky pro dvouhru, sloupky
pro čtyřhru a část sítě nebo pásky mezi nimi jsou stálé zařízení
dvorce (pravidlo 2 a 10 a poznámka k pravidlu 24).
11. DRUHÉ PODÁNÍ
Po chybě (bylo-li první podání chybné) podává podávající znovu z té
poloviny dvorce, z níž poprvé podával chybně. Podal-li hráč z
nesprávné poloviny, má podle pravidla 9 právo na pouze jedno podání ze
správné poloviny dvorce.
Případ 1. Hráč podává z nesprávné poloviny dvorce. Ztratí bod a potom
tvrdí, že to byla chyba, protože podával z nesprávné strany.
Rozhodnutí. Bod zůstává v platnosti a příští podání se provede z té
strany, z které se má podle stavu hry podávat.
Případ 2. Za stavu hry 15:15 podávající omylem podává z levé strany a
získává bod. Pak podává znovu z pravé strany, dopustí se chyby a nato
se zjistí chyba v postavení. Má nárok na předchozí bod? Z které strany
dvorce má příště podávat?
Rozhodnutí. Předchozí bod je platný. Příští podání bude z levé strany
dvorce, stav hry je 30:15 a podávající jednou podal chybně.
12. KDY LZE PODÁVAT
Podávající nesmí podávat, dokud není přijímající připraven. Učiní-li
přijímající pokus vrátit podání, pokládá se za připraveného. Dá-li
však najevo, že není připraven, nemůže se dovolávat chyby v podání,
jestliže míč nedopadl do pole určeného pro podání.
13. NEPLATNÝ MÍČ
Ve všech případech, kdy je míč prohlášen za neplatný nebo je přerušena
hra, je nutno vyložit pravidlo takto :
a) jde-li pouze o toto podání, opakuje se jen toto podání
b) ve všech ostatních případech se opakuje bod
Případ 1. Podání je přerušeno z příčiny, která není uvedena v pravidle
14. Má se opakovat jen toto podání?
Rozhodnutí. Ne, musí se hrát znovu celý bod.
Případ 2. Praskne-li míč, který je ve hře, je míč prohlášen za
neplatný?
Rozhodnutí. Ano.
14. NEPLATNÉ PODÁNÍ
Podání je neplatné:
a) dotkne-li se podávaný míč sítě, popruhu nebo pásky, a je jinak
správný nebo dotkne-li se sítě, popruhu nebo pásky, a než dopadne na
zem, dotkne se ještě přijímajícího nebo čehokoli, co má přijímající na
sobě nebo co drží.
b) bylo-li podání zahráno správně nebo chybně, když přijímající nebyl
připraven (viz pravidlo 12).
Bylo-li podání neplatné, nepočítá se a podávající podává znovu.
Neplatné podání však neruší předchozí chybu.
15. POŘADÍ PODÁNÍ
Po skončení první hry se stává přijímající podávajícím a podávající
přijímajícím. To se střídavě opakuje ve všech dalších hrách zápasu.
Podává-li hráč mimo pořadí, musí podávat hráč, který měl podávat,
ihned jakmile se omyl zjistí, ale všechny body dosažené před zjištěním
omylu platí. Chybné podání před zjištěním omylu se nepočítá. Skončí-li
hra před zjištěním takového omylu, zůstane pořadí podání tak, jak bylo
změněno.
16. STŘÍDÁNÍ STRAN
Hráči střídají strany po ukončení první, třetí a každé další liché hry
v každé sadě a po skončení každé sady. Není-li celkový počet her v
sadě lichý, střídá se až po ukončení první hry v další sadě.
Jestliže se omylem naruší správný postup střídání, musí hráči zaujmout
správné postavení ihned, jakmile se chyba zjistí, a pokračovat v
původním postupu střídání.
17. MÍČ VE HŘE
Míč je ve hře, jakmile je provedeno platné podání. Dokud neudělá
některý hráč chybu nebo pokud není míč prohlášen za neplatný, zůstává
míč ve hře až do rozhodnutí bodu.
Případ 1. Hráči se nepovede správný úder, není ohlášena chyba a míč
zůstává ve hře. Může soupeř reklamovat bod až po jeho dohrání?
Rozhodnutí. Ne, bod se nemůže reklamovat, jestliže hráči po chybě
pokračovali ve hře a pokud soupeř nebyl rušen.
18. PODÁVAJÍCÍ ZÍSKÁVÁ BOD
Podávající získává bod:
a) jestliže se míč, který není neplatný podle pravidla 14, dříve než
dopadne na zem, dotkne přijímajícího nebo čehokoli, co má přijímající
na sobě nebo co drží;
b) jestliže přijímající ztratí bod jinak, tak jak je uvedeno v
pravidle 20.
19. PŘIJÍMAJÍCÍ ZÍSKÁVÁ BOD
Přijímající získává bod:
a) dopustí-li se podávající dvojchyby při podání;
b) ztratí-li podávající bod jinak, tak jak je uvedeno v pravidle 20.
20. HRÁČ ZTRÁCÍ BOD
Hráč ztrácí bod, jestliže:
a) se mu nepodaří vrátit míč, který je ve hře, přímo přes síť (s
výjimkou případů uvedených v pravidle 24a nebo 24c), dříve než se míč
dotkne dvakrát za sebou země; nebo
b) vrátí míč, který je ve hře tak, že dopadne na zem, na stálé
zařízení nebo na jiný předmět mimo čáry ohraničující soupeřovo pole;
nebo
c) hraje míč před dopadem a vrátí jej chybně, i když přitom stojí mimo
dvorec; nebo
d) chytí na raketu míč, který je ve hře, a úmyslně jej nese nebo jej
úmyslně udeří raketou při úderu vícekrát než jednou; nebo
e) se dotkne kteroukoli částí těla nebo raketou (ať ji drží v ruce či
nikoli) nebo čímkoli, co má na sobě nebo co drží, sítě, sloupků, tyček
pro dvouhru, provazu nebo kovového lana, popruhu nebo pásky nebo země
v soupeřově poli, pokud je míč ve hře; nebo
f) hraje míč před dopadem dříve než přeletěl síť; nebo
g) se míč, který je ve hře, dotkne hráče nebo čehokoli, co má na sobě
nebo co drží, s výjimkou rakety, kterou drží v ruce nebo v rukou; nebo
h) hodí svou raketu a zasáhne jí míč; nebo
i) změní při hře úmyslně a podstatně tvar své rakety.
Případ 1. Při podání vyletí podávajícímu raketa z ruky a dotkne se
sítě dříve než míč dopadne na zem. Je to chyba nebo hráč ztrácí bod?
Rozhodnutí. Hráč ztrácí bod, protože se jeho raketa dotkla sítě v
době, kdy byl míč ve hře (pravidlo e).
Případ 2. Při podání vyletí podávajícímu raketa z ruky a dotkne se
sítě až poté, kdy míč dopadl na zem za čáru dvorce. Je to chyba nebo
hráč ztrácí bod?
Rozhodnutí. Je to chyba, protože míč už nebyl ve hře, když se raketa
dotkla sítě.
Případ 3. Hráči A a B hrají proti hráčům C a D. Hráč A podává, hráč D
přijímá. Hráč C se dotkne sítě dříve než míč dopadne na zem. Pak je
ohlášena chyba, protože míč dopadl mimo pole pro podání. Ztrácejí
hráči C a D bod?
Rozhodnutí. Hlášení chyby bylo chybné. Hráči C a D ztratili bod ještě
než mohla být ohlášena chyba, neboť hráč C se dotkl sítě v době, kdy
byl míč ve hře (pravidlo 20 e).
Případ 4. Může hráč beztrestně přeskočit síť do soupeřova pole v době,
kdy je míč ve hře?
Rozhodnutí. Ne. Ztrácí za to bod (pravidlo 20 e).
Případ 5. Hráč A zahraje míč s rotací přes síť, ale po odskoku se míč
vrátí na stranu hráče A. Hráč B nemůže na míč dosáhnout, hodí za ním
tedy raketu a ta míč zasáhne. Raketa i míč dopadnou na stranu hráče A.
Hráč A vrátí míč mimo pole hráče B. Získá hráč B bod, nebo jej ztrácí?
Rozhodnutí. Hráč B ztrácí bod (pravidlo 20e a 20h).
Případ 6. Hráč stojící mimo pole podání je zasažen podávaným míčem
dříve než míč dopadne na zem. Získává bod nebo jej ztrácí?
Rozhodnutí. Zasažený hráč ztrácí bod (pravidlo 20 g), jestliže není
možno na tento případ uplatnit pravidlo 14a.
Případ 7. Hráč stojící mimo hřiště zahraje míč před dopadem nebo jej
chytí do ruky a vyžaduje přiznání bodu, protože míč šel určitě mimo
hřiště.
Rozhodnutí. Hráč nemůže v žádném případě žádat o získání bodu,
protože:
i) chytí-li míč, ztrácí bod podle pravidla 20g.
ii) zahraje-li míč před dopadem a vrátí jej chybně, ztrácí bod podle
pravidla 20c.
iii) zahraje-li míč před dopadem a vrátí jej správně, hra pokračuje.
21. BRÁNĚNÍ SOUPEŘI VE HŘE
Dopustí-li se hráč úmyslně činu, který brání soupeři v úderu, ztrácí
bod. Dopustí-li se hráč takového činu neúmyslně, bod se opakuje.
Případ 1. Má být potrestán hráč, dotkne-li se při úderu svého soupeře?
Rozhodnutí. Ne, pokud hlavní rozhodčí nepokládá za nutné zasáhnout
podle pravidla 21.
Případ 2. Odskočí-li míč přes síť zpět k hráči, který jej udeřil, může
soupeř sáhnout přes síť, aby míč zahrál. Jak rozhodne hlavní rozhodčí,
brání-li mu v tom soupeř?
Rozhodnutí. Podle pravidla 21 může hlavní rozhodčí buď přiznat bod
hráči, kterému bylo bráněno ve hře, nebo nařídit, aby se bod opakoval
(viz též pravidlo 25).
Případ 3. Může být neúmyslný dvojdotek posuzován jako rušení soupeře
podle pravidla 21?
Rozhodnutí. Ne.
22. MÍČ NA ČÁŘE
Dopadne-li míč na čáru, považuje se za míč, který dopadl do pole
ohraničeného touto čarou.
23. DOPAD MÍČE NA STÁLÉ ZAŘÍZENÍ DVORCE
Dotkne-li se míč ve hře stálého zařízení (jiného než sítě, sloupků,
tyček pro dvouhru, provazu nebo kovového lana, popruhu nebo pásky) po
dopadu na zem, získává bod hráč, který míč zahrál. Dotkne-li se míč
těchto zařízení před dopadem na zem, získává bod soupeř.
Případ 1. Vrácený míč zasáhne hlavního rozhodčího nebo jeho empajr.
Hráč tvrdí, že míč šel do hřiště.
Rozhodnutí. Hráč ztrácí bod.
24. SPRÁVNĚ VRÁCENÝ MÍČ
Míč je vrácen správně :
a) dotkne-li se sítě, sloupků, tyček pro dvouhru, provazu nebo
kovového lana, popruhu nebo pásky, přejde přes ně a dopadne na zem ve
správném poli; nebo
b) dopadne-li podaný nebo vrácený míč do správného pole a odrazí se z
něho zpět přes síť nebo jej tam zažene vítr a nakloní-li se hráč,
který do něho má udeřit přes síť a zahraje míč a přitom se neproviní
ve smyslu pravidla 20; nebo
c) byl-li vrácen vně kolem sloupku nebo tyčky pro dvouhru buď nad
úrovní horního okraje sítě, nebo pod ní, i když se dotkne sloupku nebo
tyčky pro dvouhru, pokud dopadne na zem do správného pole; nebo
d) přesáhne-li hráčova raketa síť, když už míč vrátil, přelétne-li míč
síť dříve než byl zahrán, a byl-li vrácen správně; nebo
e) podaří-li se hráči vrátit podaný míč nebo míč ve hře, který zasáhl
jiný míč ležící v poli.
Poznámka: Ve dvouhře, bylo-li hřiště pro čtyřhru změněno pro pohodlí
ve hřiště pro dvouhru použitím tyček pro dvouhru, tvoří po dobu hry
sloupky pro čtyřhru a ty části sítě, provazu nebo kovového lana a
pásky, které jsou vně tyček pro dvouhru, stálé zařízení dvorce a nelze
je považovat za sloupky nebo části sítě pro dvouhru.
Vrácený míč, který proletí pod lanem sítě mezi
tyčkou pro dvouhru a přilehlým sloupkem pro čtyřhru, aniž se dotkl
lana sítě, sítě nebo sloupku pro čtyřhru, a dopadne do správného pole,
je vrácen správně.
Případ 1. Míč jdoucí mimo dvorec zasáhne sloupek pro čtyřhru nebo
tyčku pro dvouhru a dopadne do soupeřova pole. Je úder správný?
Rozhodnutí. Jestliže je to podání, není správný (podle pravidla 10c).
Jestliže to není podání, je úder správný (podle pravidla 24a)
Případ 2. Je úder správný, jestliže hráč při vrácení míče drží raketu
oběma rukama?
Rozhodnutí. Ano.
Případ 3. Podaný míč nebo míč ve hře zasáhne míč ležící na dvorci. Je
tím získán nebo ztracen bod?
Rozhodnutí. Není. Hra musí pokračovat. Není-li hlavnímu rozhodčímu
jasné, zda byl vrácen správný míč, prohlásí bod za neplatný.
Případ 4. Může hráč kdykoli při hře použít více než jedné rakety?
Rozhodnutí. Ne. Text pravidel se vztahuje vždy jen k jedné raketě.
Případ 5. Může hráč požadovat, aby míč nebo míče ležící na soupeřově
poli byly odstraněny?
Rozhodnutí. Ano, ale jen dokud není míč ve hře.
25. PŘEKÁŽKA HRÁČE PŘI ÚDERU
Zabránilo-li hráči v provedení úderu něco, na co nemá vliv, s výjimkou
stálého zařízení dvorce, musí být míč prohlášen za neplatný. Výjimku
tvoří ustanovení pravidla 21.
Případ 1. Divák se dostane do cesty hráči a tomu se nepodaří vrátit
míč. Může hráč požadovat, aby byl míč prohlášen za neplatný?
Rozhodnutí. Ano, je-li hlavní rozhodčí přesvědčen, že hráče rušily
okolnosti, na které neměl vliv, nikoli však způsobilo-li to stálé
zařízení dvorce nebo úpravy hřiště.
Případ 2. Hráč je rušen jako v předchozím případě a hlavní rozhodčí
prohlásí míč za neplatný. Podávající podal předtím jednou chybně. Má
právo na dvě podání?
Rozhodnutí. Ano, neboť je-li míč ve hře, musí se opakovat bod, nikoli
pouze úder.
Případ 3. Může hráč požadovat, aby byl míč prohlášen za neplatný podle
pravidla 25, domnívá-li se, že soupeř byl rušen ve hře, a proto
neočekával, že soupeř míč vrátí?
Rozhodnutí. Ne.
Případ 4. Je úder správný, zasáhne-li míč, který je ve hře, ve vzduchu
jiný míč?
Rozhodnutí. Míč má být prohlášen za neplatný, nedostal-li se jiný míč
do vzduchu přičiněním některého z hráčů. V takovém případě rozhodne
hlavní rozhodčí podle pravidla 21.
Případ 5. Ohlásí-li hlavní rozhodčí, nebo jiný rozhodčí "chybu" nebo
"aut" a pak se opraví, které hlášení platí?
Rozhodnutí. Míč musí být prohlášen za neplatný, není-li hlavní
rozhodčí přesvědčen, že žádný z hráčů nebyl rušen ve hře. Jinak platí
opravené hlášení.
Případ 6. Odrazí-li se míč při prvním podání, které bylo chybné, zpět
do dvorce a překáží přijímajícímu v přijetí druhého podání, může
přijímající žádat, aby toto podání bylo prohlášeno za neplatné?
Rozhodnutí. Ano. Měl-li však možnost odstranit míč ze dvorce a
neučiní-li tak z nedbalosti, nemůže neplatnost podání požadovat.
Případ 7. Je úder správný, dotkne-li se míč předmětu ležícího nebo
pohybujícího se na dvorci?
Rozhodnutí. Je to správný úder, nedostal-li se tento předmět na
dvorec, až když byl míč uveden do hry. V tomto případě musí být míč
prohlášen za neplatný. Zasáhne-li míč, který je ve hře, předmět
pohybující se po povrchu dvorce nebo nad ním, musí být prohlášen za
neplatný.
Případ 8. Jak se postupuje, je-li první podání chybné, druhé podání
správné a míč musí být prohlášen za neplatný buď podle pravidla 25
nebo proto, že hlavní rozhodčí není schopen rozhodnout?
Rozhodnutí. Chyba se zruší a celý bod se hraje znovu.
26. STAV VE HŘE
a) Získá-li hráč první bod, je stav 15 pro tohoto hráče, získá-li týž
hráč druhý bod, je stav 30 pro tohoto hráče, získá-li týž hráč třetí
bod, je stav 40 pro tohoto hráče, a získá-li týž hráč čtvrtý bod,
získává hru s touto výjimkou : získají-li oba hráči po třech bodech,
je stav shoda a nejbližší bod se počítá jako výhoda pro toho hráče,
který jej získal. Získá-li týž hráč následující bod, vyhrává hru.
Získá-li následující bod druhý hráč, je stav opět shoda a tak dále,
dokud jeden z hráčů nezíská dva body následující bezprostředně po
shodě, a tím i hru.
b) Volitelný alternativní systém skóre
Systém stavu hry bez výhod „No Ad“ může být zvolen jako alternativní
systém skóre s tou podmínkou, že pořadatel oznámí toto rozhodnutí před
začátkem akce.
V tomto případě má pravidlo následující znění:
Získá-li hráč první bod, je stav 15 pro tohoto hráče, získá-li týž
hráč druhý bod, je stav 30 pro tohoto hráče,
získá-li týž hráč třetí bod, je stav 40 pro tohoto hráče, a získá-li
týž hráč čtvrtý bod, získává hru s touto
výjimkou: získají-li oba hráči po třech bodech, je stav shoda a
následuje jeden rozhodující bod, při kterém
přijímající určí zda chce přijímat podání z pravé poloviny dvorce nebo
z levé poloviny dvorce. Hráč, který
vyhrál rozhodující bod, získává hru. |
Čtyřhra
Ve čtyřhře platí podobný postup jako ve dvouhře. Pokud stav hry
dosáhne shody, může si přijímající tým vybrat
zda chce přijímat rozhodující bod z pravé nebo z levé poloviny dvorce.
Tým, který vyhrál rozhodující bod,
získává hru.
Smíšená čtyřhra
Pro smíšenou čtyřhru platí poněkud odlišný postup : Pokud stav hry
dosáhne shody při podání muže, musí muž
podávat na muže bez ohledu na polovinu dvorce, na které přijímající
stojí. Pokud stav hry dosáhne shody při
podání ženy, musí žena podávat na ženu bez ohledu na polovinu dvorce,
na které přijímající stojí.
27. STAV V SADĚ
a) Hráč (ve čtyřhře pár), který první získal šest her, vyhrává sadu.
Musí však získat nejméně o dvě hry více než soupeř, a jestliže je to
nutné, musí se sada prodloužit, dokud se nedosáhne tohoto rozdílu.
b) Způsob počítání tie-break lze použít jako alternativu ke způsobu
počítání s výhodami podle ustanovení pravidla 27a, avšak musí to být
ohlášeno před zápasem.
V tomto případě platí toto pravidlo:
Počítání při tie-breaku se použije, dosáhnou-li obě strany stavu šesti
her v kterékoliv sadě s výjimkou třetí nebo páté sady zápasu hraného
na tři nebo pět sad. Ve třetí nebo páté sadě se hraje jako obvykle s
výhodami na rozdíl dvou her, jestliže nebylo před zápasem ohlášeno
jiné rozhodnutí.
V tie-breaku se postupuje následujícím způsobem.
Dvouhra
i) Hráč, který první získá sedm bodů, získává hru a sadu za
předpokladu, že vede rozdílem dvou bodů. Mají-li obě strany po šesti
bodech, prodlouží se hra, dokud se nedosáhne tohoto rozdílu. V tie-breaku
se používá numerické počítání.
ii) Hráč, který má podle pořadí podávat, je podávajícím pro první bod.
Jeho soupeř je podávajícím pro druhý a třetí bod a potom podává každý
hráč střídavě pro dva následující body, dokud není rozhodnuto o vítězi
hry a sady.
iii) Od prvního bodu se podává střídavě z pravé a levé strany dvorce
počínaje pravou stranou. Jestliže je podání provedeno z nesprávné
strany dvorce a nezjistí-li se to, platí všechny výsledky hry
následující po takovém nesprávném podání nebo po takových nesprávných
podáních. Nesprávné postavení se však musí opravit ihned, jakmile se
chyba zjistí.
iv) Hráči si vymění strany po každých šesti bodech a po skončení tie-breaku.
v) Pro výměnu míčů se počítá tie-break za jednu hru, pouze v případě,
že by měly být míče měněny na začátku tie-breaku, bude tato výměna
posunuta do druhé hry následující sady.
Čtyřhra
Ve čtyřhře se použije postupu platného pro dvouhru. Hráč, který má
podle pořadí podávat, je podávajícím jen pro první bod. Každý hráč
potom střídavě podává pro dva body v témže pořadí v jakém podával v
této sadě předtím, dokud není rozhodnuto o vítězi hry a sady.
Střídání podání
Hráč (nebo pár ve čtyřhře), který měl podávat v tie-breaku jako první,
bude přijímajícím v první hře následující sady.
Případ 1. Za stavu 6:6 se hraje tie-break, ačkoli bylo rozhodnuto a
ohlášeno před zápasem, že tato sada bude hrána s výhodami na rozdíl
dvou her. Jsou již odehrané body platné?
Rozhodnutí. Zjistí-li se chyba dříve, než byl dán míč do hry pro druhý
bod, bude první bod počítán jako platný, ale chyba musí být ihned
opravena. Zjistí-li se však chyba až potom, kdy byl míč dán do hry pro
druhý bod, bude hra pokračovat jako tie-break.
Případ 2. Za stavu 6:6 se hraje s výhodami na rozdíl dvou her, ačkoliv
bylo rozhodnuto a ohlášeno před zápasem, že bude hrán tie-break. Jsou
již odehrané dva body platné?
Rozhodnutí. Zjistí-li se chyba dříve, než byl míč dán do hry pro druhý
bod, bude první bod počítán jako platný, ale chyba musí být ihned
opravena. Zjistí-li se však chyba až potom, kdy byl míč dán do hry pro
druhý bod, bude hra pokračovat s výhodami na rozdíl dvou her. Bude-li
však potom dosaženo stavu hry 8:8 nebo s vyšším sudým číslem, bude za
tohoto stavu hrán tie-break.
Případ 3. Podává-li během tie-breaku ve dvouhře nebo ve čtyřhře hráč
mimo pořadí podání, zůstane takto změněné podání až do konce hry?
Rozhodnutí. Jestliže hráč dokončil svá podání, zůstane pořadí podání
tak, jak bylo změněno. Zjistí-li se chyba dříve než hráč dokončí svá
podání, opraví se pořadí ihned, ale odehrané body zůstávají v
platnosti.
Od 1. 7. 2000 do 31. 12. 2001 se budou oficiálně testovat alternativní
způsoby počítání 1. „Krátké“ sady
Hráč (ve čtyřhře pár), který první získal čtyři hry, vyhrává sadu.
Musí však získat nejméně o dvě hry více než soupeř. Dosáhnou-li obě
strany stavu čtyř her v kterékoliv sadě, hraje se rozhodující hra
systémem tie-break.
2. rozhodující sada „tie-break“
Když je při klasickém počítání stav vzápase 1 : 1 na sady, respektive
2 : 2 na sady, když se hraje na tři vítězné sady, hraje se rozhodující
sada systémem tie-break
3. rozhodující sada „náhlá smrt“
Když je při klasickém počítání stav vzápase 1 : 1 na sady, respektive
2 : 2 na sady, když se hraje na tři vítězné sady, hraje se rozhodující
sada systémem „náhlá smrt“. Hráč (ve čtyřhře pár), který první získal
dvě hry, vyhrává rozhodující sadu. Musí však získat nejméně o dvě hry
více než soupeř. Dosáhnou-li obě strany dvou her, hraje se rozhodující
hra systémem tie-break.
Použití těchto alternativních způsobů počítání stavu vsadě musí být
oznámeno pořadatelem před zahájením akce.
28. NEJVYŠŠÍ POČET SAD
Nejvyšší počet sad v zápase může být pět, při účasti žen tři (při
použití krátkých sad u obou kategorií pět).
29. POSTAVENÍ ROZHODČÍCH
V zápasech, v nichž je určen hlavní rozhodčí, je jeho rozhodnutí
konečné. Je-li však určen vrchní rozhodčí, je možno se k němu odvolat
z rozhodnutí hlavního rozhodčího v otázce pravidel. Konečné je teprve
rozhodnutí vrchního rozhodčího. V zápasech, v nichž jsou určeni
pomocníci hlavního rozhodčího (čároví rozhodčí, rozhodčí na síti,
rozhodčí pro chyby nohou), jsou jejich rozhodnutí v otázkách faktu
konečná. Pouze v případě, kdy se tento pomocník dopustí podle názoru
hlavního rozhodčího prokazatelně chyby, může hlavní rozhodčí jeho
rozhodnutí změnit nebo prohlásit míč za neplatný. Není-li pomocník
schopen rozhodnout, okamžitě to oznámí hlavnímu rozhodčímu a ten
rozhodne sám. Není-li hlavní rozhodčí schopen rozhodnout v otázce
faktu, prohlásí míč za neplatný.
V zápasech Davis Cupu nebo v jiných utkáních družstev, při nichž je
vrchní rozhodčí přítomen na dvorci, může změnit jakékoliv rozhodnutí.
Vrchní rozhodčí může též dát pokyn hlavnímu rozhodčímu, aby byl bod
považován za neplatný.
Vrchní rozhodčí může podle uvážení kdykoliv přerušit a odložit zápas
pro tmu, pro nevyhovující stav hřiště nebo pro špatné počasí. Při
takovém přerušení platí dosažený stav a postavení hráčů na hřišti,
nedohodnou-li se vrchní rozhodčí a hráči na něčem jiném.
Případ 1. Hlavní rozhodčí prohlásí míč za neplatný, ale hráč tvrdí, že
není důvod k opakování bodu. Může být vrchní rozhodčí požádán o
rozhodnutí?
Rozhodnutí. Ano. V otázce výkladu pravidel tenisu vztahující se k
určité nesporné skutečnosti rozhoduje nejprve hlavní rozhodčí. Má-li
však hlavní rozhodčí pochybnost nebo se hráč odvolává proti jeho
rozhodnutí, může být vrchní rozhodčí požádán o rozhodnutí, které je
konečné.
Případ 2. Míč je ohlášen "aut", ale hráč tvrdí, že míč byl dobrý. Může
rozhodnout vrchní rozhodčí?
Rozhodnutí. Ne, protože je to rozhodnutí vztahující se ke skutečné
události, a proto rozhodnutí rozhodčích na dvorci je konečné.
Případ 3. Může hlavní rozhodčí po dohrání bodu opravit - podle
vlastního názoru - prokazatelnou chybu čárového rozhodčího, která se
stala ve hře?
Rozhodnutí. Ne. Hlavní rozhodčí může opravit rozhodnutí čárového
rozhodčího pouze tehdy, učiní-li tak ihned po tom, kdy se chyba stala.
Případ 4. Čárový rozhodčí hlásí míč "aut". Hlavní rozhodčí dopad míče
dobře neviděl, ale přesto se domníval, že míč byl dobrý. Může změnit
rozhodnutí čárového rozhodčího?
Rozhodnutí. Ne. Hlavní rozhodčí může toto rozhodnutí změnit, jen je-li
přesvědčen, že to bylo prokazatelně nesprávné. Může opravit míč
označený čárovým rozhodčím jako dobrý jen tehdy, viděl-li prostor mezi
míčem a čarou. Míč hlášený čárovým rozhodčím chybně "aut" může opravit
jen tehdy, když viděl, že míč dopadl na čáru nebo padl do dvorce z
její vnitřní strany.
Případ 5. Může čárový rozhodčí změnit své rozhodnutí po ohlášení stavu
hry hlavním rozhodčím?
Rozhodnutí. Ano, jestliže si čárový rozhodčí uvědomí, že udělal chybu,
může ohlásit opravu, učiní-li tak okamžitě.
Případ 6. Hráč tvrdí, že míč, který zahrál, byl dobrý, ačkoli rozhodčí
na čáře ohlásil míč "aut". Může hlavní rozhodčí změnit jeho
rozhodnutí?
Rozhodnutí. Ne. Hlavní rozhodčí nemůže nikdy změnit rozhodnutí na
základě protestu hráče nebo na jeho žádost.
30. PLYNULOST HRY A ČAS ODPOČINKU
a) Hra má plynule pokračovat od prvního podání až do ukončení zápasu s
těmito výjimkami:
je-li první podání chybné, musí být míč pro druhé podání udeřen
podávajícím bez meškání. Přijímající musí hrát v přiměřeném tempu
podávajícího a musí být připraven přijímat, když je podávající
připraven podávat.
Při změně stran může uplynout maximálně jedna minuta a třicet sekund
od momentu ukončení hry do okamžiku zahrání prvního podání v další
hře. Po první hře každé sady a vtie-breaku musí hra plynule pokračovat
a hráči si musí vyměnit strany bez přestávky. Po skončení každé sady
následuje přestávka 120 sekund od momentu ukončení hry do okamžiku
zahrání prvního podání vdalší hře. Hlavní rozhodčí může vzít zřetel na
překážku, která zabránila pokračování ve hře. Pořadatelé mezinárodních
okruhů a utkání družstev uznaných Mezinárodní tenisovou federací mohou
určit povolený čas mezi jednotlivými body, který nesmí přesáhnout 20
sekund a to od okamžiku, kdy byl dohrán předchozí bod do chvíle
zahájení příštího bodu.
a) hra se nesmí nikdy přerušit, zdržovat nebo rušit proto, aby hráč
nabral sílu, dech nebo tělesnou kondici. Pouze v případě zranění může
hlavní rozhodčí povolit jedno tříminutové přerušení k ošetření tohoto
zranění.
b) vznikne-li bez hráčovy viny na jeho oděvu, obuvi nebo výstroji
(kromě rakety) taková závada, že je pro hráče nemožné nebo nežádoucí
pokračovat ve hře, může hlavní rozhodčí přerušit hru, aby závada mohla
být odstraněna.
c) hlavní rozhodčí může kdykoliv přerušit nebo zdržet hru, jestliže je
to nutné nebo vhodné.
d) po třetí sadě, zúčastní-li se hry ženy, tak po druhé sadě, má každý
hráč právo na odpočinek, avšak ne delší než 10 minut. V zemích
ležících mezi 15. stupněm severní šířky a 15. stupněm jižní šířky ne
delší než 45 minut. Hlavní rozhodčí však může, je-li to nezbytné
vzhledem k okolnostem, které se vymykají kontrole hráčů, přerušit hru
na takovou dobu, jakou uzná za nutnou. Přeruší-li se hra a pokračuje
se v ní až druhý den,
mají hráči druhý den právo na odpočinek až po sehrání tří sad (při
účasti žen dvou sad), dokončení
rozehrané sady se považuje za jednu sadu. Přeruší-li se hra a
pokračuje se v ní týž den až po deseti minutách,
mají hráči nárok na odpočinek až po sehrání tří sad bez přerušení (při
účasti žen dvou sad), dokončení
rozehrané sady se považuje za jednu sadu. Každá národní federace nebo
řídící výbor turnaje, utkání nebo
soutěže může toto ustanovení upravit nebo je vypustit ze svých
předpisů, avšak musí být ohlášeno před
jejich zahájením. V soutěžích Davis Cupu a Fed Cupu může toto
ustanovení upravit nebo je vypustit ze
svých předpisů pouze Mezinárodní tenisová federace.
e) řídící výbor soutěže může podle své úvahy určit délku rozehrání
před zápasem. Tato doba nesmí přesáhnout pět minut a musí být ohlášena
před zahájením soutěže.
f) v případě nutnosti použít penalty systém učiní hlavní rozhodčí
rozhodnutí v souladu s odpovídajícím způsobem sankcí.
g) bude-li porušování zásad této hry i nadále pokračovat, může hlavní
rozhodčí po náležitém napomenutí skrečovat zápas hráči, který se
provinil.
31. KOUČOVÁNÍ
V utkání družstev může hráč přijímat pokyny od kapitána sedícího na
dvorci pouze při střídání stran na konci hry, nikoli však při střídání
stran při tie-breaku. V kterémkoli jiném zápase nesmí hráč přijímat
při hře žádné pokyny. Ustanovení tohoto pravidla musí být přísně
dodržována. Hráči, který se provinil, může být po náležitém napomenutí
zápas skrečován. Je-li stanoven penalty systém, hlavní rozhodčí učiní
rozhodnutí v souladu s tímto způsobem sankcí.
Případ 1. Může hráč dostat napomenutí nebo může mu být zápas
skrečován, jestliže pokyny dostává posunky nebo jiným nenápadným
způsobem?
Rozhodnutí. Hlavní rozhodčí musí zasáhnout ihned, jakmile postřehne,
že pokyn byl dán slovně nebo signály. Jestliže to hlavní rozhodčí
nepostřehne, může jej hráč na to upozornit.
Případ 2. Může hráč přijímat pokyny během stanovené přestávky podle
pravidla 30e, nebo když je hra přerušena a opustí dvorec?
Rozhodnutí. Ano, za těchto okolností, není-li hráč na dvorci,
neexistuje žádné omezení pro koučování.
Poznámka: Koučováním se rozumí jakákoliv rada nebo pokyn.
32. VÝMĚNA MÍČŮ
Mají-li se měnit míče po stanoveném počtu her a výměna se neprovede ve
správném sledu, opraví se chyba, až hráč nebo pár ve čtyřhře, který
měl s novými míči podávat, bude opět na řadě. Další výměna bude
prováděna tak, že počet her mezi těmito výměnami bude v souladu s
původně dohodnutým počtem her.
ČTYŘHRA
33. ČTYŘHRA
Všechna výše uvedená pravidla platí též pro čtyřhru s těmito
výjimkami:
34. DVOREC PRO ČTYŘHRU
Pro čtyřhru je dvorec široký 10,97 m, t. j. o 1,37 m na každé straně
širší než dvorec pro dvouhru. Ty části podélných čar pro dvouhru,
které leží mezi oběma čarami pro podání, se nazývají podélné čáry pro
podání. Jinak je dvorec vyznačen jako dvorec popsaný v pravidle 1,
avšak části podélných čar pro dvouhru mezi základní čarou a čarou pro
podání na obou stranách sítě mohou být vynechány.
35. POŘADÍ PODÁNÍ VE ČTYŘHŘE
Pořadí podání se stanoví na začátku každé sady takto:
Dvojice, která má podávat v první hře této sady, se dohodne, který z
hráčů bude podávat a dvojice soupeře se dohodne o podávajícím pro
druhou hru. Spoluhráč hráče, který podával v první hře, bude podávat
ve třetí hře, spoluhráč hráče, který podával ve druhé hře, bude
podávat ve čtvrté hře a tak dále ve stejném pořadí ve všech
následujících hrách této sady.
Případ 1. Při čtyřhře se jeden hráč nedostaví včas ke hře a jeho
spoluhráč žádá o povolení, aby směl hrát sám proti soupeřům. Je to
možné?
Rozhodnutí. Není.
36. POŘADÍ PŘIJÍMÁNÍ VE HŘE
Pořadí přijímání podání se stanoví na začátku každé sady takto:
Dvojice, která má přijímat podání v první hře se dohodne, který z
hráčů přijme první podání,a tento hráč bude nadále přijímat první
podání v každé liché hře po celou tuto sadu. Rovněž dvojice soupeřů
určí, který z hráčů přijme první podání v druhé hře, a tento hráč bude
nadále přijímat první podání v každé sudé hře po celou tuto sadu.
Spoluhráči přijímají podání střídavě po celou hru.
Případ 1. Je ve čtyřhře dovoleno, aby se spoluhráč přijímajícího nebo
podávajícího postavil tak, aby bránil přijímajícímu v rozhledu?
Rozhodnutí. Ano, spoluhráč podávajícího nebo přijímajícího se na své
straně sítě může postavit kamkoli do hřiště nebo mimo ně.
37. PODÁNÍ MIMO POŘADÍ VE ČTYŘHŘE
Podává-li jeden z dvojice hráčů mimo určené pořadí, musí podávat
spoluhráč, který měl správně podávat, ihned jakmile se omyl zjistí,
avšak všechna chybná podání a všechny body získané před zjištěním
omylu zůstávají v platnosti. Dokončí-li se hra před zjištěním omylu,
zůstane pořadí tak, jak bylo změněno.
38. CHYBA V POŘADÍ PŘIJÍMÁNÍ VE ČTYŘHŘE
Změní-li přijímající v průběhu hry pořadí přijímání podání, zůstane
změněno až do konce hry, v níž byla chyba zjištěna, ale hráči musí v
příští hře této sady, kdy jsou přijímajícími, přijímat v původním
pořadí.
39. CHYBNÉ PODÁNÍ VE ČTYŘHŘE
Podání je chybné v případech uvedených v pravidle 10 nebo dotkne-li se
míč spoluhráče podávajícího nebo čehokoli, co má tento hráč na sobě
nebo co drží. Dotkne-li se však míč podaný do hry, dříve než dopadne
na zem, spoluhráče přijímajícího nebo čehokoli co má na sobě nebo co
drží, získává bod podávající, není-li míč neplatný podle pravidla 14a.
40. ZPŮSOB HRY VE ČTYŘHŘE
V úderech do míče se střídají hráči obou dvojic. Dotkne-li se míče,
který je ve hře, některý hráč raketou v rozporu s ustanovením tohoto
pravidla, získávají bod jeho soupeři.
Poznámka 1) Není-li stanoveno jinak, platí tato pravidla pro muže i
ženy.
Poznámka 2) Alternativní systém stavu hry ve čtyřhře a smíšené čtyřhře
je popsán vpravidlu 26b)
PRAVIDLA TENISU NA VOZÍČKU
Tenis na vozíčku používá táž pravidla, jako tenis tělesně schopných
hráčů, schválená Mezinárodní tenisovou federací s tou výjimkou, že
hráči při tenisu na vozíčku jsou dovoleny dva dopady míče. Hráč musí
vrátit míč dříve než se potřetí dotkne země. Vozíček je součástí těla.
Všechna příslušná pravidla Mezinárodní tenisové federace, která se
týkají těla hráče, se vztahují i na vozíček.
I. HRÁČ SOUTĚŽÍCÍ PŘI TENISU NA VOZÍČKU
a) Aby se hráč mohl účastnit tenisových turnajů vozíčkářů a
paralympijských her, musí mít lékařsky diagnostikovánu stálou
pohybovou nezpůsobilost. Důsledkem této stálé pohybové nezpůsobilosti
je podstatná nebo celková ztráta funkce jedné nebo více dolních
končetin. Nebude-li hráč vlivem těchto funkčních omezení schopen hrát
soutěžní tenis tělesně schopných (tj. nemá pohyblivost pokrýt dvorec
odpovídající rychlostí), pak tento hráč bude oprávněn hrát soutěžní
tenis na vozíčku na turnajích schválených ITF.
b) Příklady stálé nezpůsobilosti, které vyhovují kritériím pro účast
na turnajích, jsou :
paralýza, amputace, radiologický důkaz zkrácení končetin, částečná
nebo úplná kloubní ztuhlost nebo
kloubní náhrada. Tyto fyzické nezpůsobilosti musí trvale narušovat
funkční pohyblivost. Nálezy jako
kontrakce měkké tkáně, nepevnost vazů, otok nebo atrofie z přetížení
nebo symptomy jako bolest nebo
ztuhlost bez výše popsaných kritérií nejsou považovány za stálou
fyzickou nezpůsobilost.
c) Ochrnutí končetin hráče je charakterizováno popsanými kritérii
stálé fyzické nezpůsobilosti v nejméně třech končetinách.
Jakékoliv dotazy nebo žádosti týkající se způsobilosti hráče k účasti
v soutěžích budou rozhodnuty ITWF.
II. PODÁNÍ
V tenise na vozíčku jsou povoleny dva dopady míče před vrácením.
a) je-li míč vrácen po prvním odskoku, musí být tento odskok míče
uvnitř čar dvorce.
b) podání by mělo být odehráno následujícím způsobem. Bezprostředně
před započetím podání, musí být podávající vklidové pozici. Poté je
podávajícímu před zasažením míče povoleno jedno odstrčení.
c) podávající se nesmí vprůběhu podání dotknout kterýmkoliv kolem
jiného území než území za základní čarou mezi myšleným prodloužením
střední značky a podélné čáry je-li míč vrácen po druhém odskoku může
tento míč, dříve než byl vrácen, dopadnout uvnitř čar nebo mimo ně.
d) je-li běžný způsob podání pro ochrnutého hráče fyzicky nemožný,
může někdo jiný tomuto hráči míč nadhodit.
III. MÍČ VE HŘE
Míč je ve hře dokud není bod rozhodnut. Míč musí být vrácen do
soupeřova pole dříve než se potřetí dotkne země. Druhý dopad může být
uvnitř nebo vně čar ohraničujících dvorec.
IV. HRÁČ ZTRÁCÍ BOD
Hráč ztrácí bod, jestliže :
a) se mu nepodaří vrátit míč dříve než se míč dotkne třikrát země
b) použije kteroukoliv část svých nohou nebo dolní části končetin jako
brzdy nebo ke stabilizaci při podání, úderu do míče, při otáčení nebo
zastavování.
c) neudrží jednu část hýždí vkontaktu se sedadlem vozíčku při kontaktu
smíčem
V. TENIS HRÁČŮ NA VOZÍČKU S NEHANDICAPOVANÝMI HRÁČI
Hraje-li hráč na vozíčku, definovaný v pravidle 1, snebo proti
nehandicapovanému hráči dvouhru nebo čtyřhru, platí pravidla tenisu na
vozíčku pro vozíčkáře a pravidla tenisu pro nehandicapovaného hráče. V
tom případě jsou hráči na vozíčku povoleny dva dopady a
nehandicapovanému hráči jeden dopad míče.
Poznámka: Definice dolních končetin je : dolní končetina včetně hýždí,
bok, stehno, noha, kotník a chodidlo.
DODATEK K PRAVIDLŮM TENISU
Oficiální a rozhodující znění pravidel tenisu musí být vždy
publikováno v anglickém jazyce a jakékoli změny nebo výklad těchto
pravidel mohou být provedeny pouze na Hlavním výročním shromáždění
rady, ani kdyby rozhodnutí obsahující takovou změnu bylo přijato
Federací v souladu s Pravidlem 21 (Notice of Resolutions) a toto
rozhodnutí nebo rozhodnutí podobného účinku musí být v téže věci
schváleno dvoutřetinovou většinou hlasů.
Každá takto provedená změna nabude platnosti od následujícího prvního
ledna, ledaže by Shromáždění předepsanou většinou rozhodlo jinak.
Řídící výbor má však zmocnění připravit naléhavé otázky věcného
výkladu ke schválení následujícímu Hlavnímu shromáždění.
Toto pravidlo nesmí být změněno bez jednomyslného souhlasu Hlavního
shromáždění rady.
|
PŘÍLOHA I
PŘEDPISY PRO PROVÁDĚNÍ ZKOUŠEK
PŘEDEPSANÝCH PRAVIDLEM 3
i) Pokud není stanoveno jinak, mají se všechny zkoušky provádět při
teplotě přibližně 20° C a při relativní vlhkosti přibližně 60%.
Všechny míče se mají vyjmout z obalu a po dobu 24 hodin před zkouškami
skladovat v předepsané teplotě a vlhkosti. Tato teplota a vlhkost má
být též při počátku zkoušky.
ii) Pokud není stanoveno jinak, jsou limity určeny pro zkoušku v
atmosférickém tlaku odpovídajícímu barometrickému odečtu přibližně 76
cm.
iii) Jiná měřítka mohou být stanovena pro místa, kde se průměrná
teplota, vlhkost a průměrný barometrický tlak, při nichž se hraje,
podstatně liší od 20°C, 60% a 76 cm. Žádosti o tato upravená měřítka
musí podat každý národní svaz Mezinárodní tenisové federaci, a jsou-li
schválena, musí se jich pro tato místa užívat.
iv) Při všech zkouškách průměru se musí použít kruhové míry skládající
se z kovové desky, nejlépe z kovu
nepodléhajícímu korozi, jednotné tlouštky 0,318 cm, v níž jsou dva
kruhové otvory s průměrem 6,541 cm a
6,858 cm. Vnitřní povrch míry musí mít vypouklý profil s poloměrem
0,159 cm. Míč nesmí vlastní hmotností
propadnout menším otvorem a musí vlastní hmotností propadnout větším
otvorem.
v) Při všech zkouškách deformací prováděných podle pravidla 3 se musí
používat přístroje konstruovaného
Percym Herbertem Stevensem a patentovaného ve Velké Británii pod
patentovým číslem 230250, spolu s
pozdějšími dodatky a zlepšeními a s úpravami potřebnými pro odstranění
deformací. Jiné takové přístroje, které
dochází ke stejným výsledkům rovnocenným Stevensovu přístroji mohou
být využity pro testování deformace
míčů pouze pokud byly schváleny Mezinárodní tenisovou federací ITF.
vi) Postup při provádění zkoušek:
a) předběžné stlačení. Dříve než se míč začne zkoušet, musí být pevně
stlačen o přibližně 2,54 cm, a to postupně ve třech průměrech navzájem
svírajících pravý úhel. To se musí třikrát opakovat (celkem devět
stlačení). Všechny zkoušky musí být dokončeny do dvou hodin od
předběžného stlačení.
b) zkouška odskoku (jak je uvedeno v pravidle 3). Měření se provádí od
betonové základny ke spodku míče.
c) zkouška vlhkosti (jak je uvedeno v odstavci 4)
d) zkouška hmotnosti (jak je uvedeno v pravidle 3)
e) zkouška deformace. Míč se umístí na upraveném Stevensově přístroji
do takové polohy, aby se žádná deska nedotýkala švu potahu. Přisune se
dotykové závaží, ručička a značka se nastaví do stejné polohy a
číselník se nastaví na nulu. Zkušební závaží o hmotnosti 8,165 kg se
umístí na páku a vyvíjí se tlak tím, že se otáčí kolečkem stále
stejnou rychlostí, aby uplynulo 5 sekund od okamžiku, kdy se ručička
odchýlí od značky.
Když se přestane otáčet, zaznamená se odečet (přední deformace). Pak
se opět otáčí kolečkem, dokud
nedosáhne značky 10 na stupnici kolečka (2,54 cm deformace). Potom se
otáčí kolečkem opačným směrem
stejnou rychlostí (tím se zmenšuje tlak), dokud se ručička páky opět
nekryje se značkou.
Po uplynutí 10 sekund se ručička srovná se značkou, je-li to třeba.
Odečet se poté zaznamená (zadní
deformace). Tato zkouška se provádí na každém míči podél dvou průměrů,
které svírají pravý úhel s
počátečním postavením a navzájem mezi sebou.
|
NÁVOD K VYTYČENÍ DVORCE
Následující postup slouží k vytyčení obvyklého kombinovaného dvorce
pro dvouhru a čtyřhru. (Viz dále - Poznámky k vytyčení jednoúčelového
dvorce.)
Nejprve stanovte polohu sítě; přímou čáru dlouhou 12,80 m. Na této
čáře vyznačte střed (značka X na plánku) a od něho vyměřte na obě
strany a označte:
- ve vzdálenosti 4,11 m body a, b, v nichž síť protíná vnitřní podélné
čáry,
- ve vzdálenosti 5,03 m polohu sloupků pro dvouhru (nebo tyček pro
dvouhru) (n, n),
- ve vzdálenosti 5,49 m body A, B, v nichž síť protíná vnější podélné
čáry,
- ve vzdálenosti 6,40 m umístění sloupků pro síť (N, N), které jsou na
koncích původní čáry dlouhé 12,80 m.
Zarazte kolíky do bodů A a B a upevněte na ně příslušné konce dvou
pásem.. Jedním z nich změřte úhlopříčku poloviny dvorce dlouhou 16,18
m a druhým vnější podélnou čáru dlouhou 11,89 m. Napněte obě pásma
tak, aby se v těchto vzdálenostech setkala v bodě C, což je jeden z
rohů dvorce. Stejným způsobem najděte druhý roh D. Pro kontrolu se
doporučuje ověřit si nyní délku čáry CD, která tvoří základní čáru a
musí být 10,97 m dlouhá. Vyznačte přitom její střed J a také konce
vnitřních podélných čar (c, d) ve vzdálenosti 1,37 m od bodů C a D.
Nyní vyznačte střední čáru a čáru pro podání pomocí bodů F, H, G,
které vyznačte ve vzdálenosti 6,40 m od sítě na čarách bc, XJ, ad.
Stejným způsobem vyznačte na opačné straně sítě druhou polovinu
dvorce.
Poznámky:
i) má-li se vyznačit pouze dvorec pro dvouhru, není třeba vyznačovat
čáry vně bodů a,, b, c, d, avšak dvorec může být vyměřen, jak je
uvedeno. Konce základní čáry (c, d) se jinak mohou určit upevněním
dvou pásem na kolíky v bodech a a b místo v bodech A a B použitím
délek 14,46 m a 11,89 m. Sloupky pro síť budou v bodech n, n a použije
se 10 m dlouhá síť pro dvouhru.
ii) má-li se použít pro dvouhru kombinovaného dvorce pro čtyřhru a
dvouhru se sítí pro čtyřhru, musí být síť podepřena v bodech n, n
vzdálených 0,914 m od podélných čar pro dvouhru, pomocí dvou 1,07 m
vysokých sloupků pro dvouhru zvaných tyčky pro dvouhru, které mají
průřez buď čtvercový o straně nejvýše 7,5 cm, nebo kruhový o průměru
nejvýše 7,5 cm. Pro snažší umístění těchto tyček se doporučuje při
vyměřování dvorce vyznačit body n, n bílou značkou. |
|
